Pozor na "vynucenou" pracovní neschopnost

Zaměstnavatelé nutí své zaměstnance jít na PNku místo výplaty náhrady škody (a v některých případech ještě ti lidé musí pracovat z domova). Takže několik doporučení pro vás a vaše klienty především, protože to hlavní riziko nesou oni.

1⃣ V první řadě je toto jednání zaměstnance trestným činem – trest je v lepším případě vrácení peněz + pokuta, v tom horším může být i podmínka nebo vězení se sazbou 6 měsíců až 2 roky. I když ho zaměstnavatel nutí, tak to rozhodně není polehčující okolnost. Může to být i trestný čin toho zaměstnavatele, pokud by mu to zaměstnanci prokázali – např. vyhrožování že je jinak propustí, bude vlastně spolupachatel a může dostat ještě větší sazbu než samotný zaměstnanec.

2⃣ Je to škraloup ve zdravotní kartě klienta na dlouhá léta dopředu – může být problém následně i s pojistným plněním z jiných již skutečně nastalých nemocí nebo úrazů. Může to být teoreticky důvod u pojišťoven i k vypovězení rizika.

3⃣ Pokud klient neodpřemýšlí další souvislosti a využije komerční pojištění, a ještě to nahlásí jako pojistnou událost. V tomto případě je to trestný čin a ta sazba je trošku vyšší, a to 2-10 let. Takže zde už to není vůbec žádná sranda.

4⃣ Je rok 2020, fungují eNeschopenky – dneska zjistit podvodné jednání je několikanásobně jednodušší než v době papírové. Analytici MPSV mají ty data na zlatém podnose a stačí se podívat na data přes celou firmu, identifikovat zneužívané těžko prokazatelné diagnózy typu záda, močové cesty atd. a mají to. Dneska i oni jsou si vědomi toho rizika zneužití.

Rozhodně nelze doporučit na něco takového přistoupit. Zaměstnavatel si možná vyřeší svůj problém, ale zaměstnanci jeden opravdu velký může naopak vzniknout!!!

Navíc ještě je nouzový stav a tresty jsou tím pád vyšší‼