Investiční příležitost - březen 2020

Koncem minulého týdne jsme zažili další milník. Americké akcie, měřeno indexem Dow Jones Industrial Average, uzavřely obchodování o víc než 20 % pod svým vrcholem dosaženým v únoru letošního roku. Tím se oficiálně dostaly do fáze medvědího trhu, viz graf níže převzatý z webu The Wall Street Journal. 

Proč je to důležité: Američané v posledních letech viděli medvěda maximálně tak v Yellowstonském národním parku. Medvědí trh na akciovém trhu nezažili velice dlouho. Konkrétně 11 let. Přitom když se podíváme do historie tržních poklesů, zaujme nás jedno číslo: 3,5. Americké akcie v období let 1900–2013 poklesly o alespoň 20 procent v průměru jedenkrát za 3,5 roku! Medvědí trhy byly historicky vzato dosti časté. To, že jsme teď neviděli žádný (na americkém trhu) po dobu jedenácti let, je ojedinělý úkaz.

Ve čtvrtek 12. března, akcie nadále oslabují. Tedy diplomaticky řečeno. Německé a britské akcie padají volným pádem o víc než 10 %, americké ztrácí zhruba 8 %. Výprodeje jsou velice silné. O několik procent klesá i cena zlata.  

Akciový býk je tedy mrtvý. Není přitom důvod k zármutku, neboť život měl opravdu dlouhý. A jak z historie dobře víme, další býk se zatím vždy objevil. Někdy přitom brzy a zpravidla nečekaně.

Každopádně pro nás, investiční poradce, má velký význam jeden fakt. A totiž, že akcie jsou po výrazném poklesu MÉNĚ a nikoli více rizikové. Jestli vám někdo bude v dalších týdnech tvrdit opak, je to amatér. Platí, že čím levnější akcie jsou, tím VYŠŠÍ mají budoucí výnosový potenciál. Čím větší pokles za sebou mají, tím atraktivnější a méně rizikové pro investory jsou. 

V časech vysoké volatility na akciových trzích se přitom naplno projevují přednosti konzervativních fondů typu Partners Bond Opportunity či Conseq dluhopisový. Ty jsou od začátku letošního roku v kladných číslech. Jistě, v zanedbatelných kladných číslech, každopádně se chovají podle očekávání. Tvoří efektivní protiváhu vůči kolísavosti akcií. Mnozí investoři si to plně uvědomují až nyní. Konzervativní dluhopisové fondy nemáme v portfoliích primárně kvůli výnosu, ale kvůli tomu, aby nám pomohly přečkat občasnou akciovou horskou dráhu. 

Častá otázka: Mám akciové fondy nakupovat nyní, nebo mám ještě chvíli počkat?

Tazatel se vlastně ptá na to, jak zjistí, že akciový trh dosáhl dna, a má tedy před sebou růstovou fázi. Odpověď vždycky zklame: nemá šanci. Pokud se to investorovi podaří, bude to jen a pouze díky obrovské dávce štěstí. Nikdo nemá nejmenší tušení, kde budou ceny akcií ode dneška za měsíc či za půl roku.  

To samozřejmě neznamená, že se lidé o odhalení budoucnosti celé věky nepokoušejí. Staří Řekové měli věštírnu v Delfách, Etruskové se snažili číst v ovčích vnitřnostech. Moderní věštci používají o něco sofistikovanější nástroje – výnosové křivky, různé algoritmy, technickou analýzu, která sice nikdy nefungovala, ale která má kupodivu stále celé zástupy přívrženců. Naděje zřejmě umírá opravdu jako poslední. Jiní se snaží střípky budoucnosti zachytit pohledem z okna, anebo, jako mediální ekonomka Markéta Šichtařová, na základě šimrání v žaludku (to má k těm etruským ovcím hodně blízko). Všechny tyto postupy v předvídání budoucnosti, respektive dna akciového trhu, notoricky selhávají. Věřte mi, některé jsem za ty roky zkusil. 

Co má tedy inteligentní investor dělat? Nakupovat postupně v průběhu klesajícího trhu. Může zvolit naprosto ignorantský přístup, to znamená nakoupit jednorázově po výrazném poklesu a zapomenout. Nebo utratit za nákupy například polovinu disponibilních finančních prostředků (určených k investování do akciových fondů) a druhou polovinu rozposlat v několika málo dalších „splátkách“. Netřeba z toho dělat vyloženě pravidelnou investici, to smysl nemá. Každopádně důležité je výraznou část zainvestovat nyní, protože akciový trh má už od svého prvopočátku jednu ošklivou vlastnost či tendenci. Jakou? Nejhorší dny, tedy dny největších poklesů, bývají až příliš často velice blízko těm nejlepším, nejvíce růstovým dnům. Není to žádné neprůstřelné pravidlo, ale jedná se o častý vývoj. Právě z toho důvodu jsou snahy o časování trhu (ve smyslu vystoupím z trhu v průběhu poklesu, a vrátím se, až to začne růst) marné. Asi tak pro 99 procent investorů končí ostudou. Jednoduše neprodají včas, a stejně tak se včas na akciový trh nevrátí. Tudy cesta nevede.

AKCE: Nyní je skvělá doba k tomu oslovit klienty a informovat je o tržním vývoji. Přirozeně mnozí klienti vědí moc dobře, že akcie zaznamenaly výrazný pokles. Tedy pokud poslední týdny nepobývali mimo naši planetu.Nicméně pokles je třeba prezentovat jako investiční příležitost a nikoli jako důvod k útěku. Zboží (akcie, tedy vlastnické podíly ve firmách) zlevnilo. Sleva je přitom už natolik zajímavá, že to stojí za akci. Dodejme, že doporučujeme nakupovat/přikupovat akcie obecně. To znamená nezaměřovat se výhradně na ty americké. Za atraktivní ceny jsou k mání i evropské akcie a emerging markets. 

Upozornění: V žádném případě tady nevyzývám k tomu dávat do akciových fondů výraznou část majetku dokonce i vysoce konzervativním investorům s kratším horizontem. Vždy je třeba zvážit charakter daného klienta, jeho celkovou finanční situaci a předpokládaný investiční horizont.

U stávajících klientů–investorů doporučujeme držet kurz. Vím moc dobře, že se to snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Je evidentní, že vývoj bude nějakou dobu ošklivý, mediální titulky strašidelné. Budou přicházet špatné zprávy z ekonomiky a firemní sféry. Ne každá firma to ustojí, některé nevyhnutelně zbankrotují. Nejohroženější jsou malé a předlužené firmy. Ale jak říká s malou nadsázkou můj někdejší mentor, vhodná doba pro prodej akcií je před poklesem a nikoli po něm.  

Novým investorům se aktuálně nabízí příležitost vstoupit na trh během výrazného výprodeje. Co víc si přát. 

Už dlouho jsme neměli pro jednorázové investice tak dobré podmínky. všudypřítomný pesimismus je investorův nejlepší přítel.

Není na druhou stranu na nákupy ještě příliš brzo?

Jestli nás finanční krize 2007–9 něco naučila, potom to, že ceny akcií rostly mnohem dříve, než došlo ke skutečnému zlepšení ekonomické situace.

V letech 2009 a 2010 zaznamenaly akcie výrazné nárůsty, přestože se všude psalo, že ekonomiku čeká ještě druhé dno. Což se nakonec nestalo.

Ale víte jak, skutečně nikdo nemá tu křišťálovou kouli. Jestli akcie zamíří brzy vzhůru, nebo nás čeká další třeba 20% pád, neví ani Warren Buffett.

Z toho důvodu s klienty nakupujeme, ale necháváme si ještě hotovost v záloze.

autor textu: Martin Tománek, investiční analytik spol. Partners Financial Services, a.s.