Investice do dluhopisů jsou teď sázkou na jistotu, říkají experti

To ovšem platí jen za předpokladu, že investoři vsadí na kvalitní vládní či korporátní dluhopisy, anebo si vyberou z podílových fondů či ETF, které právě do těchto dluhopisů investují. Je třeba ale také vědět, jak dluhopisy fungují. U dluhopisů totiž rozlišujeme jejich cenu a výnos.

„Když vzroste úroková sazba na fixně úročeném papíru, tak abych dostal větší výnos z toho, co má pevný kupón, pevný úrok, tak musím dostat slevu na ceně dluhopisu. A když dostanu slevu na ceně dluhopisu, tak to znamená, že cena propadla. Tudíž vidím záporná čísla na cenách dluhopisů, ale právě ta historicky záporná čísla u státních dluhopisů znamenají, že vzrostl jejich budoucí výnos do splatnosti,“ vysvětluje ředitel investic společnosti Amundi ČR Petr Šimčák. Také ale dodává: „Zní to logicky, ale je fakt, že i když to takto popíšete, tři čtvrtiny investorů neví, co se děje.“

Skutečností je, že mnoho investorů, kteří třeba už investují do dluhopisů, neví, jak dluhopisy fungují. Klíčem k pochopení je vědět, že z jejich hlediska je nejdůležitější výnos. A pak také to, že při růstu výnosů, který ovlivňují úroky centrálních bank, klesají ceny dluhopisů.

Tento princip funguje tak, že dluhopis s kupónem ve výši jednoho procenta nese investorovi jedno procento. Když ale centrální banky zvýší sazby či vzroste inflace, investoři požadují vyšší výnos. A aby zmíněný dluhopis nesl například dvě procenta, musí jeho cena klesnou o jedno procento. Pak investor koupí dluhopis za 99 procent a při splatnosti získá 100 procent plus jedno procento na kupónu. Celkový výnos tak jsou dvě procenta.

„A proto byla například tragická doba, kdy Česká národní banka zvýšila základní sazbu z ‚nuly‘ na sedm procent. Aby investorům dluhopisy nabídly vyšší výnos, ceny dlouhodobých dluhopisů padaly o desítky procent,“ říká hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Proto dluhopisové fondy v letech 2021 a 2022 ztrácely na hodnotě. Teď je ale situace podle Mašáta docela odlišná. Říká, že dluhopisy a dluhopisové fondy nabízejí zhodnocení, které investoři v tomto tisíciletí nezažili.

Dluhopisy v letošním roce

Zatímco ještě před několika roky mnoho analytiků dluhopisy nedoporučovalo, někteří je i rovnou prodávali, nyní je situace jiná. Dluhopisy označují za bezrizikovou investici se solidním zhodnocením. Dluhopisy a dluhopisové fondy mají na to, vyrovnat se z hlediska zhodnocení investicím do akcií. Martin Mašát tvrdí, že dnes mohou investice do konzervativních a bezrizikových dluhopisů přinést investorům osm až deset procent zhodnocení ročně.

„V současnosti se výnosy dluhopisových fondů díky nakoupeným dlouhodobým dluhopisům s vysokým výnosem odrážejícím sazby České národní banky a inflaci pohybují kolem šesti procent. A to znamená, že fondy za jinak neměnných podmínek ponesou po dobu asi pěti let výnosy kolem šesti procent. Protože se však budou výnosy těchto dluhopisů díky snižující se sazbě centrální banky a klesající inflaci posouvat níže, poroste poptávka, a tedy i cena dluhopisů,“ vysvětluje Mašát.

V praxi to bude vypadat tak, že při poklesu výnosu o jedno procento a splatnosti dluhopisu pět let vzroste cena dluhopisu o pět procent. Přiměřeně se sníží i celkový dlouhodobý výnos dluhopisu. A právě tyto očekávané kapitálové zisky posunou výkonnost dluhopisových fondů nad standardních šest procent. Ve výsledku tak investoři na výnosu například konzervativních dluhopisových fondů letos získají zhodnocení na úrovni již zmíněných osmi až deseti procent.

„A protože Česká národní banka očekává propad inflace směrem ke třem procentům a následně ještě níže, budou dluhopisové fondy konečně po moha letech strádání nejen solidně vydělávat, ale bez problémů pobijí i inflaci,“ dodává Martin Mašát.

Dluhopisy patří k nejbezpečnějším investicím

Podobně uvažuje i analytik XTB Tomáš Cverna. Tvrdí, že investorům do dluhopisů se nabízí příležitost zajistit si nejvyšší výnosy za posledních deset let. To neznamená jen vyšší návratnost, ale i nižší pravděpodobnost, že by dluhopisy měly návratnost zápornou.

„Pokud chci jako investor relativně ´bezpečně´ uložit peníze v krátkodobém nebo střednědobém horizontu, jsou pro mě dluhopisy dobrou volbou. Jsou obecně vnímány oproti akciím jako bezpečnější – je to díky nižšímu kolísání tržní ceny,“ doplňuje analytik Cverna.

Dluhopisům nahrává i to, že centrální banky budou letos nejspíš snižovat základní sazby jen pomalu. A tak odložené účinky agresivní monetární politiky z roku 2023 dál ponesou přísnější podmínky financování. Ve střednědobém horizontu to přinese upřednostnění durace a kvality.

Durace jako ukazatel slouží k ohodnocení rizika spojeného s dluhopisy. Měří míru rizika změny úroků u pevně úročených cenných papírů. Durací se rozumí průměrná doba vázanosti vloženého kapitálu v letech. Čím je durace dluhopisového fondu větší, tím výraznější je změna hodnoty aktiva podle toho, jak se mění úroky.

Uveďme jednoduchý příklad, ve kterém nebudeme uvažovat úrokovou míru: půjčíme 1,2 milionu a obdržíme je po jednom roce, znamená to, že prostředky byly vázány jeden rok. Pokud však dostáváme měsíčně zpět 100 sto tisíc, pak zapůjčené peníze zůstanou v průměru vázány pouze půl roku. Na rozdíl od doby do splatnosti dluhopisu zohledňuje durace také přítok úroků.

Tři možnosti dalšího vývoje

Althea Spinozzi, analytička Saxo bank, která se na dluhopisy specializuje, tvrdí, že pro vládní dluhopisy z rozvinutých zemí existují v roce 2024 tři možné scénáře.

Jednak je to takzvané „měkké přistání“, kdy je inflace již pod kontrolou a ekonomice nehrozí hluboká recese. „Krátkodobé výnosy budou klesat rychleji než dlouhodobé a 10leté výnosy se posunou oproti dnešku o něco níž,“ vysvětluje analytička.

Dále je to „tvrdé přistání“, kdy naopak hluboká recese donutí centrální banky agresivně snižovat sazby, takže začnou krátkodobé výnosy klesat podstatně rychleji než dlouhodobé. Sazby se výrazně propadnou pro všechny doby splatnosti.

„A pak je tu scénář ze 70. let minulého století. Inflace se znovu rozhoří, a tak budou muset banky opět zvýšit sazby. Výnosové křivky by se zploštily, protože by krátkodobé výnosy stoupaly rychleji než dlouhodobé,“ říká analytička.

Z hlediska dalšího vývoje tak nadále platí, co u investování platí vždy, kvalita zainvestovaného investičního instrumentu. Mezi kvalitní a bezrizikové dluhopisy analytici řadí státní dluhopisy a pak firemní dluhopisy, které se obchodují na burze. Rozhodně varují před dluhopisy firem, které se obchodují mimo burzu. Když totiž taková firma zkrachuje, investorovi často zůstane jen bezcenný dluhopis a je bez peněz i zhodnocení.

„Pokud nahlížíme na dluhopisové fondy – nebo obecně na dluhopisové investice – jako na konzervativní složku portfolií, tak by se měly opírat především o české státní, případně o kvalitní korporátní dluhopisy, jejichž výnos by měl odrážet úrokové sazby v české koruně,“ tvrdí Martin Mašát.

A protože mnoho zahraničních emitentů v české koruně dluhopisy nevydává, regionální složení u dluhopisů nehraje příliš roli. Podobně lze nahlížet na sektorové složení, protože nejdůležitější váhu by měly mít státní dluhopisy, aby se zachoval onen bezrizikový ráz dluhopisové investice. Nejdůležitější je již zmíněná durace neboli průměrná splatnost, která ukazuje, na jak dlouho si dluhopisový fond zajistil výnosy.

Zdroj: iDNES.cz